Bobčok tvoří převážně jílovité horniny a sprašové hlíny, které snadno podléhají erozi. Vlivem vody zde vznikla síť hlubokých strží a zaříznutých potoků, které dávají krajině charakteristický členitý reliéf. Nestabilní svahy jsou místy narušovány drobnými sesuvy a vývraty stromů.

Území je součástí rozsáhlého lesního komplexu jižního Šenova. V okolí potoků a pramenišť se dochovaly přirozenější porosty jasanových a olšových luhů, zatímco vyšší části tvoří hospodářské lesy s bukem, dubem, smrkem či borovicí. Chladné a vlhké mikroklima roklí vytváří vhodné podmínky pro výskyt kapradin, mechů a vlhkomilných rostlin.

V hlubokých stržích vyvěrá na povrch podzemní voda, která napájí drobné lesní potoky směřující do Dolní Datyňky. Některé prameny byly upraveny jako studánky Bobčok I a II, které vznikly v rámci programu obnovy lesních pramenišť a drobných krajinných památek.

Součástí šenovské krajiny jsou také malé olšiny, hájky a rybníčky. Některé lokality mají přírodovědný význam a patří mezi cenné evropské biotopy. Typická je zde směs lesů, mokřadů a drobných vodních toků.

Šenov obklopují zbytky původních rozsáhlých lesů, které kdysi spojovaly území od Bartovic až po Václavovice. Dnes zde najdete především Pežgovský les na severu a Bobčok na jihovýchodě města.

Pežgovský les, kterému místní říkali „Šunovjok“, byl pro děti místem dobrodružství, pískoven a tajemných výprav. Dodnes si zachoval klidnou atmosféru a pocit odloučení od okolní zástavby.

Les Bobčok je posledním pozůstatkem kdysi rozsáhlého lesního pásu táhnoucího se přes Václavovice až k Řepiště. Dnes slouží hlavně k procházkám, odpočinku a kontaktu s přírodou.