Název „Škrbeň“ pochází z lidového označení „Na Skrbeni“, které místní vyslovovali jako „Na Škrbyni“. Tato část Šenova nese své jméno už od 17. století a je spojena s rodem Skrbenští z Hříště, který zdejší území vlastnil.

Za řekou Lucinou kdysi stával mlýn a pila, které podle map stabilního katastru v roce 1836 provozoval mlynář Bernard Wrba. V krajině jsou dodnes patrné zbytky starého mlýnského náhonu, do kterého byla přiváděna voda přímo z Luciny.

Ke zdejšímu mlýnu se dochovala stará příhoda zapsaná ve farních listinách. Vypráví o protestantské služebné, která při vaření knedlíků napíchla jeden na vidličku, ukázala směrem ke svatému obrazu a žertem pronesla:

„Tady to máš (zdarma, ať víš, s jakými knedlíky si musíme vystačit!“

Podobné historky dnes připomínají obyčejný život lidí ve starém Šenově i tehdejší vztah k víře a tradicím.

Škrbeň patří k nejmalebnějším částem Šenova. Zvlněná krajina nad Lucinou nabízí krásné pohledy do okolí a klidné prostředí v blízkosti řeky i přírody.

Škrbeň si dodnes zachovala venkovský charakter a připomíná dobu, kdy život v Šenově určovala řeka, mlýny a hospodářství. Spojení historie, přírody a starých příběhů vytváří jedinečné místo s neopakovatelnou atmosférou.