Zámecký park v Šenově patří mezi nejvýznamnější přírodně-kulturní lokality ve městě. Na relativně malém prostoru propojuje historii bývalého zámeckého areálu s pestrou přírodou, která se zde postupně vyvíjí a proměňuje.

Park dnes nepředstavuje jen upravenou zeleň, ale živý ekosystém, kde lze pozorovat přirozené přírodní procesy, vývoj vegetace i život živočichů v různých stádiích prostředí.

Zámecký park byl pravděpodobně založen na konci 17. století za vlády rodu Skrbenských z Hříště. Svou dnešní podobu získal především při úpravách na počátku 19. století.

Původně sloužil jako součást zámeckého zázemí a reprezentativní krajinářský celek. Dodnes se zde dochovaly některé dřeviny z původní výsadby, například buk lesní nebo jilm habrolistý.

Rozloha parku činí přibližně 3 hektary a v roce 1999 byl prohlášen kulturní památkou díky své historické i dendrologické hodnotě.

Významným prvkem parku je jasanová alej podél Zámecké ulice. Patří k nejstarším dochovaným výsadbám v okolí zámku a je součástí chráněného krajinného prvku „Zámecký park Šenov“.

Alej původně sloužila jako příjezdová cesta k zámku – vedla od zámecké sýpky (zbořené v roce 1989) směrem ke správní budově velkostatku.

Zajímavostí je kombinace dvouřadé výsadby, kde vnitřní řadu tvoří habry obecné. Ty nesou známky tvarování a pravděpodobně byly v minulosti udržovány jako stříhané dřeviny.

Nejmohutnější jasan dosahuje obvodu kmene až čtyř metrů.

Součástí parku je také mokřadní stanoviště vzniklé v okolí přirozených pramenů. Toto vlhké prostředí vytváří ideální podmínky pro růst specifických rostlin.

Nejvýznamnější z nich je pérovník pštrosí – kapradina s nápadnými listy, která patří mezi ohrožené druhy v České republice.

Rostlina je zajímavá tím, že vytváří dva typy listů:

• během vegetace vyrůstají zelené, rozložité listy,
• na podzim se objevují tmavší, úzké listy nesoucí výtrusy, které přezimují.

Přestože není původním druhem, v parku se úspěšně rozšířila a stala se jeho charakteristickou součástí.

Důležitou roli v ekosystému parku hraje také odumírající dřevo. Bukové torzo, které se zde nachází, poskytuje útočiště celé řadě organismů.

Na první pohled mrtvý strom je ve skutečnosti centrem života – slouží jako potrava i úkryt pro hmyz, drobné savce i další organismy.

Žije zde například roháček kozlík, drobný brouk připomínající zmenšeninu roháče obecného, který se vyvíjí v rozkládajícím se dřevě listnáčů.

Z drobných savců se zde vyskytuje například bělozubka šedá, hmyzožravec, který si vytváří kulovitá hnízda z trávy a listí.

Zajímavosti
Zámecký park vyniká vysokou rozmanitostí dřevin. Roste zde více než 50 druhů stromů a keřů, včetně domácích i nepůvodních druhů.

Mezi nejvýznamnější patří:

• buk lesní
• jasan ztepilý
• lípa srdčitá i velkolistá,
• javor mléč,
• jilm drsný a habrolistý,
• jírovec maďal,
• jedlovec kanadský,
• dřezovec trojtrnný nebo šácholán.
• dřín obecný

Tato pestrost zvyšuje ekologickou stabilitu parku a zároveň jeho estetickou hodnotu.

Zámecký park je souvislou plochou veřejné zeleně v centru Šenova. Slouží k odpočinku, procházkám i poznávání přírody.

Je místem, kde se prolíná historie s přirozeným vývojem krajiny – a kde lze na jednom místě sledovat jak stopy minulosti, tak dynamiku současné přírody.