Původně se v této lokalitě nacházela luční plocha bez výrazného zadržování vody. Po zabydlení bobra evropského v těchto místech, došlo k přirozené přeměně prostředí – výstavbou hrází a omezením odtoku vody vzniklo trvale zamokřené území.

Z původně lučního biotopu se postupně vyvinulo mokřadní prostředí s vysokou biologickou rozmanitostí. Na okrajích se rozšířily porosty ostřic, rákosu a orobince, ve vodě se objevili bezobratlí živočichové, obojživelníci i ryby. Lokalita zároveň přitahuje vodní ptactvo a další živočichy vázané na vlhké prostředí.

Bobří mokřad je ukázkou přirozené obnovy krajiny bez zásahu člověka. Zadržuje vodu, zvyšuje druhovou pestrost a vytváří složité potravní vazby. Vývoj takového území je proměnlivý – po vyčerpání potravy může bobr lokalitu opustit, což umožní její postupnou regeneraci.

Bobří mokřad se stal biologicky velmi pestrým územím s množstvím vzájemně propojených potravních vazeb. Odumírající a pokácené dřeviny poskytují prostředí pro dřevokazný hmyz, který je zdrojem potravy pro ptáky. Vodní plocha zároveň podporuje výskyt vážek, měkkýšů, obojživelníků i drobných savců.

Bobří mokřady představují dynamický typ ekosystému, který se neustále proměňuje. Po vyčerpání dostupné potravy může bobr lokalitu opustit, což umožní postupné zazemňování a obnovu původní vegetace. Tento cyklus je přirozenou součástí vývoje říčních niv a mokřadů.