KNIHOVNA
MUZEUM
Výstavy, plakáty k akcím, historie Šenova, Věstníky, historické články
KNIHOVNA
Katalog Tritius, historie knihovny Šenov
OBJEVUJEME ŠENOV
Poznej s námi krásu Šenova, přidej fotku z výletu, nebo si zahrej kvíz
KATALOG TRITIUS
Z HISTORIE KNIHOVNY
Knihy se v Šenově objevují už v době feudální.
Patřily rodu Skrbenských z Hříště a byly uloženy na zámku.
Nešlo ale o veřejnou knihovnu – přístup měla jen šlechta.
S rostoucím vlasteneckým uvědoměním vzniká potřeba vzdělávání široké veřejnosti.
Knihovnu zakládá odbor Slezské Matice osvěty lidové.
1910
knihovna má cca 200 svazků (většinou novější literatura)
dostupné časopisy: Zvon, Vzdělání lidu, Slezan, Nový lid, Národní politika
obec uvolňuje 1800 Kč na provoz
knihovna je slavnostně otevřena v červenci
Prvním knihovníkem byl učitel Eduard Dyba, který se zasloužil o její vznik.
Vedení knihovny se postupně ujímají:
Jindřich Kožaný (do 1923)
Antonín Maceček
Karel Rašík (vede knihovnu téměř 10 let)
Rašík byl významnou osobností místní osvěty jeho působení končí tragicky v roce 1933
Knihovnu přebírá Alois Vašíček, později spolupracuje s Arnoštem Sládkem.
1938
knihovně chybí:
- vlastní prostory
- nové knihy
dlouhodobý problém: nevhodné zázemí
1953
vzniká pobočka v Šenově-Sídlišti
1969
knihovna má už 10 980 svazků
knihy získávají stabilní zázemí v budově Šantarůvky
(dnešní městský úřad)
vedení přebírá Blanka Smyčková
spolupracuje s knihovnicí Helenou Kalousovou
knihovna se postupně profesionalizuje
stabilní provoz a rozvoj služeb
V různých obdobích byly knihy ničeny, protože nesly paměť minulosti.
17. století
opakovaně i ve 20. století
knihy byly vnímány jako hrozba
dnes jsou symbolem vzdělání a svobody
Knihovna je přirozenou součástí života města.
Už neslouží jen k půjčování knih, ale i jako místo setkávání a vzdělávání.