HLA čili Historicko – letopisecký aktiv má kořeny už v dobách první republiky. Však před tím působil v Šenově odbor Slezské Matice osvěty lidové, založený 14. srpna 1909. Po vzniku republiky v roce 1918 vznikla Místní osvětová komise při národním výboru. Prvním předsedou Místní osvětové komise byl poštmistr Jára Vrbka. Po něm převzal předsednictví v roce 1936- 37 František Vašíček.
Podle zápisu v Kronice Šenova v roce 1932 existovala také Letopisecká komise. Její členstvo tvořili zástupci politických stran, které měly nárok na zastoupení v komisi. Když 30. ledna 1932 přebíral učitel Rafael Jaroš pamětní knihu po kronikáři Antonínu Břuskovi, zapsal do kroniky: „Kronikář vede pamětní knihu za součinnosti letopisecké komise. Jejími členy jsou: Josef Bilan za stranu komunistickou, Rafael Jaroš za stranu republikánskou, Antonín Břuska za soc. demokraty, Antonín Hrbáček za spojené evangelíky a Rudolf Kocur za živnostníky. Všechny strany neuplatnily nárok na zastoupení v komisi.“
Vedle tohoto zápisu v kronice, se už o letopiscích nikdy nezmínil, ačkoliv byl rovněž členem Letopisecké komise.
Další zmínka o letopiscích pochází z roku 1980, kdy byla znovu ustavena Letopisecká komise. Tehdy čítala šest členů. Byli jimi: Ludvík Tvrdý, Julie Tomisová, Jan Běgoň, Otto Košťál, X? Kronenberg a Max Duží. Ani o činnosti této komise se v kronice Šenova nic nezaznamenalo.
Kulturní život v Šenově především organizovala od počátku Matice osvěty lidové, dále Osvětová beseda (v roce 1951 to byla ÚLA, tj. Újezdní lidová akademie). Po válečném přerušení byla činnost Místní osvětové komise obnovena dekretem prezidenta Edvarda Beneše, ale dál se jmenovala – Místní osvětová rada.
Na první ustanovující schůzi Místní rady osvětové 12. května 1945 bylo zvoleno předsednictvo. Předsedou byl zvolen Josef Bilan Šinovský, místopředsedou akad. malíř Vilém Wünsche a pokladníkem učitel Čeněk Hurta. Nejprve se stal jednatelem učitel Ludvík Kudělásek, po jeho odchodu ze Šenova jednatelství převzala učitelka Anežka Petrová. Členy Místní rady osvětové byli dále učitelé Richard Podešva a Ladislav Galia, za Místní národní výbor Augustin Přeček a Rudolf Zářecký, za Svaz československé mládeže Vojtěch Vasil a za sportovce Oldřich Antošík. V roce 1997 byla v Šenově obnovena osvětová činnost pod názvem Historicko-letopisecký aktiv. Jeho prvním předsedou se stal Milan Pašík. Historicko-letopisecký aktiv není ani spolkem ani sdružením. Jeho hlavním cílem bylo shromáždění historických materiálů ke zřízení muzea. 29. srpna 1998 otevírali předseda letopisců Milan Pašík s prvním porevolučním starostou Šenova Karlem Houdkem, ředitelkou knihovny Simonou Slavíkovou a členy Historicko-letopiseckého aktivu slavnostně poprvé v historii Šenova muzeum v budově mateřské školky při tamní knihovně. Spojení knihovny s muzeem bylo logické a pod názvem – Knihovna & Šenovské muzeum se v této nové organizaci stala ředitelkou vedoucí knihovny Simona Slavíková. Při knihovně a muzeu dál pracoval Historicko – letopisecký aktiv pod vedením Milana Pašíka. Ten vedl aktiv až do roku 2010, kdy odešel trávit podzim života do jeho srdci milých Jeseníků. Za jeho předsednictví byl aktiv opravdu velmi aktivním a ve spolupráci s knihovnou byl za jeho řízení odveden velký kus poctivé práce.
Vedle množství přednášek, výstav a dalších akcí, bylo vydáno první číslo časopisu muzea – Věstník Šenovského muzea v roce 2004. který je vydáván dodnes. Časopis byl vydáván vždy za uplynulý rok (někdy však nebylo zbytí, a musely být dva roky sjednoceny v jednom čísle). Historicky první vedoucí HLA , Milan Pašík, byl tím, pod jehož vedením se letopisci konečně dokázali zviditelnit. Po jeho odchodu ze Šenova v roce 2010 převzala logicky vedení letopisců ředitelka Knihovny a Šenovského muzea Simona Slavíková. Milan Pašík však nezpřetrhal vazby se Šenovem a dál byl nápomocný, třeba tím, že připravil třetí vydání velmi úspěšné publikace – Historie města Šenov v datech 2014. Jeho smrt 4. října 2016 způsobila letopiscům hodně velkou ztrátu.
